O vystupujících

Prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D. – bude doplněno

Doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D., ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Mezi lety 2011 a 2019 zastával po dvě funkční období pozici rektora Masarykovy univerzity a byl také místopředsedou České konference rektorů pro oblast vzdělávání. Českou republiku zastupoval v Radě Evropské univerzitní asociace. V roce 2018 byl zvolen senátorem za volební obvod Brno-město a stal se nejdříve místopředsedou a následně předsedou senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie. Před svým nástupem do funkce ministra školství, mládeže a tělovýchovy v květnu 2023 působil ve vládě jako ministr pro evropské záležitosti a v druhé polovině roku 2022 úspěšně provedl Českou republiku předsednictvím v Radě EU.

Mgr. Michal Bulant, Ph.D., je od roku 2015 prorektorem Masarykovy univerzity pro vzdělávání a kvalitu. Dříve působil na Přírodovědecké fakultě jako proděkan a rovněž jako předseda Akademického senátu MU. V rámci své funkce je na MU zodpovědný za vybudování a rozvoj systému zajišťování kvality studijních programů a za studijní agendu – během jeho působení ve vedení univerzity proběhla kompletní transformace studijní nabídky MU a zásadní přepracování vnitřních předpisů v oblasti studia. Věnuje se práci s nadanými studenty matematiky, hlavní oblastí jeho odborného zájmu je teorie čísel a příprava budoucích učitelů.

Prof. Ing. Roman Čermák, Ph.D., je děkanem Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Do této funkce se vrátil po tříleté pauze v roce 2018. Intenzivně spolupracuje s Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství a jako člen či předseda hodnoticí komise evaluoval řadu návrhů akreditací studijních programů a institucionálních akreditací a účastnil se vnějších hodnocení českých univerzit. Na domovské fakultě se věnuje zejména inovacím studijních programů a studijního prostředí směrem k principům vzdělávání v 21. století a komunikaci terciálního vzdělávání a vědy. V roce 2022 získal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole.

Doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA, LL.M., v současné době působí jako rektor Vysokého učení technického v Brně. Má více než dvacetiletou zkušenost ve vrcholových vedoucích funkcích na dvou významných českých univerzitách. Je absolventem leteckého inženýrství. V průběhu své kariéry a dalšího odborného rozvoje se postupně profesně orientoval do oblasti managementu a financování, zejména vysokého školství. Akademicky i prakticky se profiluje v oblasti strategického, finančního a projektového řízení. V těchto oblastech se v průběhu let aktivně podílel na diskusích na národní úrovni o různých aspektech financování vysokého školství, včetně nastavování operačních programů EU a implementace systémů projektového řízení. Řídil velké investiční projekty zaměřené na výstavbu a rozvoj univerzitních kampusů a výzkumných infrastruktur. V akademické oblasti působil mimo jiné v oblasti řízení a zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání a řídil přenos, validace a akreditace zahraničních kvalifikačních standardů jako MBA, MPA, LL.M., MSc zejména ve spolupráci s britskými vysokými školami a institucemi. Určitou část své profesní kariéry pak aktivně pracoval také v oblasti metodiky vzdělávání, zejména výcviku manažerských dovedností a také distančního vzdělávání. Je členem vědeckých rad několika předních českých a slovenských vysokých škol, členem CIPD Chartered Institute of Personnel and Development ve Velké Británii (od 1996), absolventem několika Salcburských seminářů a působil také jako člen řady pracovních skupin zaměřených na financování vysokého školství v ČR i v zahraničí, např. aktuálně i jako člen poradní skupiny EUA (Evropské univerzitní asociace) pro finančně udržitelné univerzity. Byl zvolen předsedou evropské univerzitní aliance EULiST, jedné z registrovaných evropských univerzit.

Doc. Mgr. Daniela Jobertová, Ph.D., absolvovala magisterské studium anglistiky a romanistiky na FF-UK, v zahraničí získala titul BA v oboru Dramatic Arts (Suffolk University v Bostonu), dále titul D.E.A. za roční studium ve Francii předcházející doktorskému studiu (Université Paris VIII - Saint-Denis) a titul Ph.D. v oboru Esthétiques, sciences et technologies des arts v režimu co-tutelle (Divadelní fakulta AMU a Université Paris VIII - Saint-Denis). Od roku 2001 působí na Katedře teorie a kritiky DAMU, kterou též 12 let (do roku 2021) vedla. Na DAMU působila jako proděkanka pro vědu a výzkum a posléze pro mezinárodní záležitosti, posléze na AMU jako prorektorka pro mezinárodní záležitosti a zajištování kvality, a v letech 2017-2021 jako prorektorka pro studijní záležitosti a zajišťování kvality. Byla pověřena koncepcí a koordinací vzniku systému zajišťování kvality a také s ním související přípravou žádosti o institucionální akreditaci, kterou AMU získala v únoru 2020 pro všechny typy studia. Od roku 2017 do současnosti je místopředsedkyní RVH AMU, v posledních 4 letech metodičkou kvality AMU. V rámci AMU v minulosti koordinovala několik zahraničních evaluací jak na úrovni fakulty, tak na úrovni celé školy. Pravidelně je členkou mezinárodních panelů pro hodnocení zahraničních univerzit (zejména v Litvě, v současné době též v Irsku). V letech 2015-2018 byla členkou Comité d´orientation stratégique francouzských univerzit Paris IV. a Paris VI., jejichž spojením vznikla současná Sorbonne Université. V českém kontextu se podílela na řadě hodnocení vysokých škol Národním akreditačním úřadem, a to při akreditacích studijních programů, oborů habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, udělování institucionálních akreditací, a v současné době při vnějších hodnoceních vysokých škol zaměřených na institucionální kontext a přínosy institucionální akreditace. Za dlouhodobou propagaci francouzské dramatické a divadelní kultury v České republice v roce 2005 obdržela francouzský Řád akademických palem, hodnost Rytíř.

JUDr. Jana Jurníková, Ph.D., působí jako odborná asistentka na Katedře správní vědy a správního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity, od roku 2007 zde vykonává funkci proděkanky pro magisterské studium. Aktuálně působí mj. v programové radě. Přednáší v celé řadě předmětů zaměřených na správní právo a veřejnou správu, a to nejen na právnické fakultě; je taktéž lektorkou České advokátní komory pro správní řízení. Je autorkou či spoluautorkou řady učebnic a odborných publikací vydaných jak v tuzemsku, tak i zahraničí.

Prof. Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D., od 1. února 2018 je děkanem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Ve stejném roce byl zvolen předsedou Asociace děkanů přírodovědných fakult. Od roku 2014 je zástupcem Masarykovy univerzity v Radě vysokých škol, v letech 2021−2023 byl jejím místopředsedou pro vědu a výzkum, od roku 2024 je předsedou Rady vysokých škol. Působil v několika pracovních skupinách při MŠMT, například v rámci reformy doktorského studia a následné přípravě novely Zákona o vysokých školách, nebo při tvorbě a implantaci metodiky 17+ v resortu vysokého školství. Působil také v pracovní skupině pro přípravu nového Zákona o vědě výzkumu a inovacích. Aktivně se věnuje i problematice přípravy budoucích učitelů, podílel se na přípravě novely Zákona o pedagogických pracovnících včetně podzákonných norem. Působil v Participativní skupině pro reformu přípravy budoucích učitelů. Byl hlavním koordinátorem projektu BiochemNet, jehož cílem bylo vytvořit a podporovat síť efektivní spolupráce biomedicínských pracovišť akademické i aplikační sféry, včetně zahraničních partnerů, s ohledem na konkrétní potřeby praxe směřující ke zvýšení odborné kvalifikace a profesní úspěšnosti absolventů vysokých škol. Výstupem projektu byl mimo jiné vznik navazujících magisterských studijních programů Bioanalytik a Biotechnologie.

Prof. Ing. Pavel Kozák, Ph.D., je od roku 2024 rektorem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Do té doby byl od roku 2017 děkanem Fakulty rybářství a ochrany vod JU, od roku 2010 zástupcem a poté ředitelem Jihočeského výzkumného centra akvakultury a biodiverzity hydrocenóz (CENAKVA). Od roku 2015 je ve vedení Mezinárodní astakologické organizace. Byl členem Monitorovacího výboru Operačního programu rybářství a členem a předsedou hodnotícího panelu Grantové agentury ČR a dalších agentur včetně zahraničních. Nadále je členem Monitorovacího výboru Strategického plánu Společné zemědělské politiky a je členem Vědeckých rad několika vzdělávacích a vědeckých institucí. Je předním českým odborníkem v oboru astakologie s přesahem do rybářství a ochrany vod. Na konferenci vystoupí s příspěvkem „Škola doktorských studií jako nástroj zvyšování kvality doktorského studia“.

Prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D., je od 1. února 2022 je rektorkou Univerzity Karlovy a od 1. 8. 2023 předsedkyní České konference rektorů. Vystudovala Lékařskou fakultu UK v Plzni, rok strávila díky Fulbrightově komisi v USA v Reproductive Endocrine Unit Massachusettské všeobecné nemocnice a Harvardovy univerzity. Po doktorátu Ph.D. se na Gynekologicko-porodnické klinice Fakultní nemocnice v Plzni věnovala gynekologii a porodnictví, embryologické vědecké práci a zároveň vyučovala v Ústavu histologie a embryologie. Na LFP UK působila následně jako proděkanka pro rozvoj a vedoucí jednoho ze dvou výzkumných programů Biomedicínského centra v Plzni. V roce 2013 se stala prorektorkou UK pro studijní záležitosti, načež funkci zastávala až do roku 2022.

Prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D., je od roku 2022 prorektorem pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy a členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Od roku 2024 je členem Clarivate Research Council. Je profesorem ekonomie na Institutu ekonomických studií FSV UK. Během jeho působení na Univerzitě Karlově byl zaveden nový systém rozdělování prostředků na vědu a výzkum a restrukturalizováno interní hodnocení tvůrčí činnosti, jehož druhé kolo právě probíhá. Je koordinátorem PPROVŠ Příprava na implementaci reformy doktorského studia. Od roku 2025 je vědeckým ředitelem projektu MSCA COFUND pro postdoky směřující na UK. Jako jediný společenskovědní výzkumník v České republice patří pro roky 2022 a 2023 mezi Clarivate Highly Cited Researchers.

Doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc., byl v letech 2015-2024 rektorem Škoda Auto Vysoké školy o.p.s. (ŠAVŠ), předtím v letech 2012-2015 rektorem Bankovního institutu vysoké školy, a.s. (dnes součást AMBIS vysoké školy, a.s.). V současnosti je akademickým pracovníkem Unicorn Vysoké školy s.r.o. Během jeho působení ve funkci rektora ŠAVŠ vzrostl počet realizovaných studijních programů ze 4 na 8, přičemž zatímco v r. 2015 ŠAVŠ realizovala celkem 11 studijních oborů, na konci jeho rektorského mandátu to byl 23 specializací nebo programů nečlenících se na specializace. V r. 2020 byla ŠAVŠ zařazena do programu institucionální podpory na Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (DKRVO). V lednu 2024 ŠAVŠ jako první soukromá a první a dosud jediná neuniverzitní vysoká škola obdržela institucionální akreditaci. Na konferenci vystoupí s příspěvkem zaměřeným na problematiku akreditací v podmínkách soukromé vysoké školy realizující převážně profesně orientované studijní programy.

Prof. Mgr. Jaroslav Miller, MA, Ph.D., je náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy (od roku 2022), mezi jeho agendu patří mj. reforma doktorského studia na vysokých školách. Vystudoval historii a filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, Středoevropské univerzitě v Budapešti a na Univerzitě v Oxfordu. Je profesorem historie a během své kariéry absolvoval dlouhodobé výzkumné pobyty na významných univerzitách v Kanadě, USA, Německu, Velké Británii a Austrálii. Byl držitelem prestižních stipendií, včetně stipendia Alexander von Humboldta, Andrew W. Mellona a Fulbrightova stipendia na Univerzitě v Georgii. V letech 2014 až 2021 zastával pozici rektora Univerzity Palackého. Jako rektor se mimo jiné podílel na založení aliance evropských univerzit AURORA. Je autorem řady významných odborných publikací.

Mgr. Ing. Milada Pavia působí od r. 2020 jako právník na odboru pro studium a záležitosti studentů rektorátu Univerzity Karlovy. Zabývá se procesem obecného uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a metodickou podporou fakultám při posuzování zahraničního vzdělání v rámci přijímacího řízení. Jejímu působení na Univerzitě Karlově předcházela právní praxe v advokátní kanceláři, krátkodobě v České lékařské komoře a na Ministerstvu zdravotnictví. Na konferenci vystoupí s příspěvkem k uznávání zahraničního vzdělání.

Mgr. David Pavlorek pracuje na odboru vysokých škol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde se primárně věnuje agendě uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání (tzv. nostrifikací) a obecně struktuře zahraničních vysokoškolských vzdělávacích systémů. Zároveň má dlouholeté zkušenosti ze samosprávných orgánů Univerzity Karlovy, jejímž je absolventem. Rovněž se věnuje veřejné osvětě v rámci nostrifikační problematiky. Zde je k dispozici jeho popularizační článek Mýty kolem uznávání zahraničních VŠ diplomů.

Ing. Robert Plaga, Ph.D., od roku 2022 zastává funkci předsedy Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. V letech 2017 až 2021 byl členem vlády a minstrem školství, mládeže a tělovýchovy, na stejném ministerstvu v minulosti působil rovněž jako náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu. Předtím vykonával funkci ředitele Centra transferu technologií na Mendelově univerzitě v Brně, na jehož vzniku se podílel a v rámci kterého se věnoval ochraně a využití duševního vlastnictví a jeho komerčního potenciálu, znalostnímu potenciálu vědeckých výsledků a komunikaci univerzity s představiteli průmyslu. Dlouhodobě též působil jako akademický pracovník s odborným zaměřením na finance, veřejnou správu a regionální rozvoj, a to zejména v kontextu problematiky evropské integrace.

Prof. Ing. Milan Pospíšil, CSc., je rektorem Vysoké školy chemicko-technologická v Praze (od roku 2024). Se školou spojil celé své profesní působení a postupně zastával řadu funkcí ve vedení Fakulty technologie ochrany prostředí i ve vedení školy. Je profesorem v oboru chemického a energetické zpracování paliv na Ústavu technologie ropy a alternativních paliv Katedry technologie ropy a petrochemie, který v letech 2014–2015 rovněž vedl. Jeho bohatá vědecko-výzkumná činnost se zaměřuje především na analýzu ropných produktů a polutantů ze spalování paliv v životním prostředí, technologie výroby a kvalitu pohonných hmot pro dopravu a na strategie použití alternativních paliv v dopravě. Na Fakultě technologie ochrany prostředí působil jako proděkan pro styk s průmyslem a zahraniční styky a poté jako proděkan pro vědu a výzkum. Následně působil jako prorektor pro vědu a výzkum (2008–2011) a prorektor pro strategie a rozvoj (2012–2023). Působil rovněž jako místopředseda Rady vysokých škol a následně Radě v letech 2018–2023 předsedal.

PhDr. Jiří Smrčka, Ph.D., ředitel odboru kanceláře Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, působil v odboru vysokých škol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, později zastával funkci tajemníka Akreditační komise. Od roku 2016 je ředitelem odboru Kanceláře Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. Ve své profesní praxi se věnuje hodnocení kvality činnosti vysokých škol, podílel se na nastavování metodik hodnocení vysokých škol, Akreditační komisi zastupoval v mezinárodních organizacích. K danému tématu rovněž publikuje.

JUDr. Veronika Smutná, Ph.D., působí jako odborná asistentka na Katedře správní vědy a správního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity a jako právnička prorektorky pro studium Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, odborně se zaměřuje na právo vysokých škol. Byla dlouholetou členkou Akademického senátu Masarykovy univerzity, předsedala též jeho legislativní komisi; dosud působí v Legislativní radě Masarykovy univerzity. Spolupracovala s Odborem pro kvalitu Masarykovy univerzity na zavádění systému zajišťování kvality studijních programů, do konce činnosti akreditační komise působila jako její právní expertka; v minulosti se podílela na přípravě některých novel zákona o vysokých školách. Pravidelně přednáší, školí a publikuje v oblasti práva vysokých škol, je řešitelkou několika obdobně zaměřených projektů. Dlouhodobě spolupracuje s různými vysokými školami, zejména při řešení složitých studijně-právních případů, tvorbě předpisů, vzorů či metodik. Je spoluautorkou komentáře ke školskému zákonu (C. H. Beck, 2014), aktuálně pracuje na komentáři k zákonu o vysokých školách (Wolters Kluwer), s ohledem na stále velmi aktuální rodičovské povinnosti však pomaleji, než by si přála.

Prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc. – bude doplněno